Záhada zkázy Djatlovovy výpravy

Posted by

[wzslider info=”true” lightbox=”true”]

Děsivější než fikce

Dne 2. února 1959, zahynulo devět členů Djatlovovy výpravy za velmi podivných a poněkud děsivých okolností. Cílem nešťastné expedice bylo dosáhnout hory Otorten. Desetičlennou expedici, kterou tvořili studenti a čerství absolventi uralského polytechnického institutu, vedl 23 letý Igor Djatlov. Výprava zahynula na východním úbočí hory Cholat Sjachyl, což znamená v mansijštině „Hora mrtvých“.

Počátek Djatlovovy výpravy

Cílem výpravy bylo dosáhnout vrcholu hory Otorten, která se nachází přibližně 10 km od místa neštěstí. Členové výpravy byli zkušení horalové, kteří již za sebou měli několik náročných výstupů.

Výprava dorazila 25. ledna 1959 do města Ivdel. Následně se přesunuli do osady Vižaj, posledního obydleného místa na cestě k hoře Otorten. Výprava se vydala na cestu 27. ledna. Následující den však onemocněl Jurij Judin a byl nucen vrátit se zpět do Vižaje.

Djatlov10

Podle deníku a snímků z nalezeného fotoaparátu je možno vysledovat cestu výpravy až do 31. ledna, kdy se výprava dostala až na okraj horské oblasti, kde se začali připravovat na horský výstup. 1. února se skupina začala pohybovat průsmykem směrem k hoře Otorten. Vzhledem ke náhlé změně počasí, sněhové bouři a nízké viditelnosti se odchýlili od plánované trasy směrem na západ a začali stoupat na Horu mrtvých. Špatné počasí je donutilo rozdělat tábor na zasněženém úbočí hory, a to i přesto, že přibližně 1,5 km od tábora se nacházel les, který poskytoval vhodný úkryt před nepříznivým počasím.

Pátrání a nález těl

Djatlov byl dohodnut, že pošle telegrafem zprávu hned jak se skupina vrátí zpět do osady Vižaj, což bylo naplánováno nejpozději na 12. února, ale Djatlov počítal s tím, že se expedice může protáhnout. Přestože se výprava 12. února nevrátila, nikdo na jejich zpoždění nereagoval. Bylo běžné, že se expedice vracely s několikadenním zpožděním. Záchranná operace započala až ve chvíli, kdy se začali ozývat rodiče a příbuzní členů expedice. První záchranná skupina složená ze studentů a vyučujících se vydala pátrat po Djatlovově výpravě až 20. února. Později byly do pátrání zapojeny také armáda a policie s letadlya vrtulníky.

DjatlovM01

První záchranná skupina objevila opuštěné tábořiště na Hoře mrtvých dne 26. února. Jeden z členů záchranné výpravy Michajl Šavarin prohlásil, že objevil prázdný stan, z poloviny stržený a pokrytý sněhem. Na místě tábořiště byly nalezeny také boty a další osobní věci členů expedice. Vyšetřovatelé později zjistili, že stan byl rozříznut zevnitř. Od tábořiště vedly stopy asi osmi nebo devíti osob směrem k nedalekému lesu, který se nacházel na opačné straně průsmyku, přibližně 1,5 km směrem na severovýchod. Na okraji lesa objevili členové záchranné výpravy pod velkým cedrem vyhaslé ohniště a také první dvě těla. Těla Georgije Krivoščenka a Jurije Dorošenka byla oblečená pouze ve spodním prádle a byla bosá. Větve stromu byly polámané do výšky pěti metrů, podle čehož lze soudit, že někdo z členů expedice šplhal na strom, aby měl výhled na tábořiště. V prostoru mezi cedrem a tábořištěm byly nalezeny další tři mrtvá těla. Podle polohy těl Igora Djatlova, Ziny Kolmogorovové a Rustema Slobodina se zdá, že se snažili vrátit se zpět k původnímu tábořišti. Těla byla nalezena ve vzdálenostech 300, 480 a 630 metrů od cedru.

Pátrání po zbývajících členech expedice trvalo více než dva měsíce až do 4. května, kdy byla nalezena zbývající čtyři mrtvá těla. Ostatky zbývajících členů expedice se nacházely asi 75 metrů hlouběji do lesa směrem od cedru. Zbývající členové expedice byli nalezeni oblečení a je možné, že předchozím obětem vzali jejich oblečení.

Vyšetřování

Po nálezu prvních pěti těl byla provedena pitva, avšak nebyla nalezena žádná zranění, která by vedla k úmrtí. Jako příčina smrti bylo určeno podchlazení. Ačkoliv byla u jednoho z těl nalezena malá prasklina na lebce, podle závěrů pitvy se nejednalo o příčinu smrti.

Dyatlov Pass incident

K průlomu došlo po nalezení zbývajících čtyř obětí. U tří byla jako příčiny smrti určena různá zranění. Na lebce Thibeauxe-Brignollese byla velká prasklina a těla Dubininové a Zolotarjova měla zlámaná žebra. Podle Dr. Borise Vožrožděného byla tato těla vystavena obrovské síle, kterou přirovnal k autonehodě. U těla Ludmily Dubininové bylo také zjištěno, že v jejích ústech chybí jazyk, který byl pravděpodobně vytržen. Zpočátku se spekulovalo, že byla výprava napadena kmenem Mansijů, později však byla tato teorie zamítnuta, protože povaha zranění tomu příliš neodpovídala a v okolí tábořiště nebyly nalezeny žádné stopy zápasu.

Přestože se teplota pohybovala okolo -30 °C, byla některá těla nalezena téměř nahá a bez bot, pouze v ponožkách. Další těla byla oblečená v roztrhaném oblečení, z čehož lze soudit, že žijící členové výpravy jej strhli z již mrtvých těl.

12

Napsat komentář